Za měsíc máme volby

Včera spustili letošní volební kalkulačku a první tři strany, co mi vyšly, mě zvlášť nepřekvapily: devadesátiprocentní shoda se Zelenými a Piráty, následoval STAN.

Zelené jsem volila posledně a přes programovou shodu už letos nebudu. Jednak nepřekousnu Stropnického a za druhé mi přijde, že ta strana nějak vyšuměla. Nepočítám, že by překročili 5% hranici, ale i kdyby ano, nějak jim už nevěřím. Naproti tomu o Pirátech vážně uvažuju. Fakt vážně. Ale reálně se asi rozhodnu až podle posledních průzkumů a možná i nějaké té předvolební debaty. STAN mě neuráží, ale opět, moc jim nevěřím a abych podpořila stranu, která se musí bát o pětiprocentní hranici, musí mě oslovit emocionálně a to se fakt u STANu neSTALo. „Zajištěná volba“ je pro mě TOP 09 – ti, pokud mě extra nenaštvou, jsou pro mě přes pár výhrad z parlamentních stran nejbližší možností.

Piráti u nás měli být dnes 8:00-11:00 na metru se svým vězeňským autobusem. Stavila jsem se tam cca ve čtvrt na devět cestou ze školky – byli tam jen kolportéři Pirátských novin. Původně jsem se chtěla zeptat, jestli autobus bude nebo ne, ale všichni byli dost zaneprázdnění rozdáváním a mně se do toho nechtělo vstupovat… měla jsem být trochu průbojnější, protože autobus přijel podle fb cca pět minut potom, co jsem odešla. Slibovala jsem si od toho, že se trochu něco dozvím a buď se nechám přesvědčit, nebo si to rozmyslím… teď jsem víceméně pořád tam kde předtím a na Čerňák kvůli tomu zítra fakt už nepojedu. (A malinko mě mrzí, že to nebylo líp zorganizované – vím, že vše dělají dobrovolníci, ale osmá a půl devátá je prostě rozdíl.) Nu což – ještě měsíc. Jen si přeju, abych bývala nenašla na kandidátce svého bývalého VŠ pedagoga (neučil tedy konkrétně mě, ale působil na mojí katedře), který byl před časem i u Zelených a obecně na mě působí dojmem „nacpu se, kam to jde a kde zrovna čuchám příležitost“.

A taky si uvědomuju, že jestli budu volit (možná s odřenýma ušima) pětiprocentní Piráty nebo sedmiprocentní TOPku, je už víceméně tak strašně jedno, když se ve vládě bude roztahovat čtyřicetiprocentní koblihář a o pár měsíců později se na Hradě na dalších pět let uvelebí Ovar… nevěřila jsem, že to bude možné, ale po mírném vzepětí a následném prudkém zklamání kolem voleb v roce 2010 to jde všechno z kopce, z kopce a ještě z většího kopce. Ještě chvíli a nakonec skončím v té mase, co k volbám vůbec nechodí…

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.