Holt únor (5. a 6. týden)

Klasika všech klasik. V únoru už nám všem vždycky docházejí síly. Zima je dlouhá, jaro daleko, dohánějí nás nemoci… jediné dvě věci, které mám na únoru ráda, jsou Viktorkovy narozeniny a tradiční videochallenge (i když i ta mi během pořizování a zpracovávání jde šíleně na nervy, ráda mám až výsledek 😀 ). Co bych tak napsala? Minulý týden jsme finálně přebírali byt, já řešila reklamace, odhadkyni pro banku, termín zaměření nábytku a takové ty nudné věci, kterých teď bude hromada. Bibi měla pětiletou prohlídku a pak jsme měly holčičí odpoledne, protože to bylo v pondělí v půl jedné a vyzvedávala jsem ji kvůli tomu po o 🙂 nevybrala si dokonce žádnou hračku (a já ji utěšila, že nemusí, protože doma má „v zásobách pro nějakou příležitost“ malou převlékací Popelku, která ji nadchla), zašly jsme si na kafe (vodu) a dort a bylo nám fajn, dlouho jsme takovouhle příležitost pro sebe neměly. Prohlídka dopadla dobře, jen máme doporučení na oční, protože nepřečetla levým spodní dva řádky, tak uvidíme. Lvíček začátkem minulého týdne zůstal dva dny na homeoffice, protože se necítil ve své kůži, a vzhledem k tomu, že děti byly ve školce, byl nadšený 😀 o víkendu měl plánovanou firemní akci, takový víkendový výšlapový brainstorming, a já plánovala, jak jako správná akční maminka připravím pro děti program i MHDčkem… a v pátek jsem lehla já a v sobotu dostaly rýmu i děti, takže jsem se snažila přežít, neutopit se v bordelu a moc se neužírat, že mi to nevyšlo (jen drobně mi to „vynahrazovala“ ta rýma u dětí, takže bychom stejně nikam nejeli, ale stejně mě to štvalo, chtěla jsem si dokázat, že to zvládnem). Viki na tom byl líp, takže jel s tchány v sobotu po obědě za tchyninými rodiči (a pak dojemně líčil, že dostal vajíko a babika Bodenka upekla bábovku). S Bibi jsme pekly sušenky. „Jaký uděláme? Kakaový a kokosový?“ „Kokosový néé, kakaový a vanilkový.“ „A můžu udělat pár kokosovejch?“ „Ne.“ Na tajňačku udělám kousek těsta na kokosový: „Můžu ochutnat kokosovou? Mňam, ty jsou výborný, můžu ještě?“ Všichni rodiče znají.

Denně držím pravidlo jedné dlouhé pohádky. V sobotu si B vybrala Knihu života, protože chtěla nějakou, kterou ještě neviděla, a o téhle jsem jí řekla, že má podobný námět jako Coco. Nadchla ji tak, že si ji vybrala i v neděli – chtěla ji ukázat Viktorkovi, který u ní ale vydržel tak nějak průměrně jako u většiny jiných animáků: kolem půl až třičtvrtě hodiny. Dneska si vybrala Píseň moře. Měla jsem strach, že Vikiho vůbec nezaujme, ale to nemohu říct: vydržel koukat až do konce, což je opravdu výjimka.

Zato Bríga ještě půl hodiny po skončení vzlykala, musela jsem ji držet na klíně, sušit slzy a chlácholit, že je to jen film (jak já jako malá tuhle hlášku nesnášela… ale jak to má člověk formulovat, aby z toho bylo rozumět, že si to nemusí brát osobně?) a že to tak zkrátka muselo být a že já bych od nich nikdy neodešla. Psice, I blame you!

5. týden

6. týden

8 komentářů u “Holt únor (5. a 6. týden)

  1. Únor, úmor! Teda, to koukám, že Bibi Píseň moře tak vzala. U nás vzala nejvíc mě, ale je fakt, že Čičman byly tenkrát tři, když to prohlásila za nejoblíbenější pohádku a možná jí nedošly všechny souvislosti. Právě nedávno jsem se na to s ní chtěla ze sentimentu podívat, ale už to nejde. Radši popáté na Frozen:)

    • To je stejně vtipný, jak je každý dítě jiný. B naopak kolem těch dvou až tří jela svých pět oblíbených pohádek dokola, z kterých jsem už šedivěla, a teď v pěti to je „máme nějakou, kterou jsem ještě/dlouho neviděla?“

      • Čičman má taky ráda nové, ale Frozen je teď u nás kult, projevující se v tričkách, šatech, životních postojích a výběru partnera/ povolání. Včera se děti bavily o tom, co budou dělat, až budou dospělí.
        Pižmur: „Já budu lítat raketou a kolonizovat Mars“
        ČIčman: „A já budu Elsou.“
        Tak snad na to najde toho správného prince.

        • No… taky plán 😀

          Jinak ještě k tomu věku, V k nám přišel, když jsme svorně bulely, a nevinně se zeptal: „Mami, jak se dělá plakání?“ Je fakt, že ve třech asi ještě ty projekce filmu do reality moc nedávají 🙂

          • Ne že by to neuměl! Jen si to myslím dokáže spojit zatím jen s vlastním životním trápením 😀

    • Tyjo děkuju 🙂 popravdě mám pár zimních kil navíc, ale kdykoli se s nimi pokusím něco udělat, hned jsou zase zpátky, tak čekám na březen 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *