Týden v novém bytě. Je zvláštní vracet se po takové době – napůl dlouhé, napůl krátké – někam, kde jste bydleli dva roky. Osobně z toho mám trochu podobný pocit, jako bych trpěla amnézií. Všechno okolo je v podstatě známé, ale chybí tam nějaký kus kontinuity 😀

Jinak jsem tady až neskutečně spokojená. Přičítám to létu, krásnému počasí, úžasnému výhledu, hromadě světla v bytě… ale ten první týden byl hrozně fajn. Krom čtvrtka, kdy bylo zima a o Bibinu se pokoušela nějaká teplota, jsme byli zatím každý den venku, a většinou si s Brigčou dá Lvíček druhé kolo hned, jak přijde z práce. Občas musíme složitě lovit v paměti, proč že jsme se to odstěhovávali. V pátek jsem dokonce dala s oběma prcky předávku oblečení na hřišti v Butovicích – tj. asi čtvrt hodiny na metro, čtvrt hodiny metrem a asi deset minut od metra. Koblih spal tři a půl hodiny, Bibina disciplinovaně jela na skejtíku a já si připadala, že i trochu žiju 😀

Fotky tentokrát formou prezentace vygenerované přímo Picassou, tak snad to bude fungovat…

Update: pro ty, kterým nefunguje prezentace (tady prostě nemůže být nic jednoduchýho!), odkaz ručně.