Největší přelom minulého týdne – Bibina začala chodit do školky. V pondělí jsme šli okolo, náhodou narazili na paní ředitelku, sfoukli informační schůzku domluvenou na středu a rovnou upekli, že úterý + středa půjde B do školky. Ta byla nadšená, rovnou si vlezla do jedné z minipostýlek, anektovala všechny hračky a druhý den se pomalu ani nerozloučila, jak spěchala. Jenže přes noc se jí to asi nějak rozleželo, že to bylo dlouhý nebo co, zkrátka ve středu hysterák při odchodu i odevzdávání (a předběhnu a řeknu, že i včera a dneska, přes půlhodinové vysvětlování každé ráno a přes to, že odpoledne je vždycky v pohodě, nabitá zážitky a odkýve nám, že školku má ráda a druhý den bude statečná a bude to bez scén). Nevýhoda je, že tam spí, takže nám znovu zmizely volné večery od osmi (teď tak půl desátá a jsme rádi), taky se zase začala počurávat, v noci z úterý na středu doma, tenhle týden jsem oba dny odnášela mokré oblečení ze školky. Ale jinak na ni má školka úžasný vliv, je vidět, že se učí jednat s ostatními dětmi, doma si mnohem víc všímá i Vikiho a nápaditě si s ním hraje, je vybouřená, „vyhraná“, doma mnohem hodnější a klidnější a máme spoustu nových témat k povídání. Tak doufám, že si časem sedne i to ostatní. V pátek se byla rozloučit v miniškolce, kam chodila doteď, a stála si za názorem, že tam už chodit nechce…
Jinou zaznamenáníhodnou událost minulého týdne asi ani nemám, kromě toho, že jsem si všimla, že katastrofálně roztřepené a ulámané Bibininy nehty, s kterými jsem si dělala starosti posledních pár měsíců, se výrazně zlepšily. Došlo mi, že se zlepšily potom, co objevila a začala jíst gumové medvídky, kterých párkrát v nestřežené chvíli (než nám došlo, že je to potřeba hlídat) zblajzla klidně celý pytlík. Ony ty reklamy na Haribo fakt nekecaj 😀
PS: B si cestou z miniškolky vždycky kupovala v krámku nanuka. Tentokrát mě přemluvila, ať si vezmu taky, nejdřív jsem nechtěla, pak jsem si všimla termixového Míši a že ho tedy zkusím. „Co to máš, mami?“ ptala se pak B. „To je taková novinka, víš?“ „A můžu ochutnat novinku?!“ Tvářila se na ni dost nedůvěřivě, ale mně teda chutnala 🙂
A ještě jedno PS: Nechcete někdo náš kočárek? 🙂
Tak držím palce, ať si to sedne ve školce, teda držím palce i s tím večerním usínáním! To je pro mě trochu noční můra vzhledem k práci, takže udělám raději cokoliv pro to, abych byla před školkou nastoupená hned po o:)
Medvídci jako fakt? U nás stav nehtů dtto, ale vzhledem k tomu, že jedí se Žmurem stejný věci a Žmur je má pevný, lesklý a silný, to spíš přisuzuju tomu, že si na nich Čičman věčně něco loupe a ďoube, takže je to takový zacyklený. (Ale nemám k tomu moc co vyčítavýho dodat, já jsem to jako malá dělala taky v mnohem drastičtějším měřítku- měla jsem je fakt do krve a neplatilo na mě nic.)
Nechci sejčkovat, ale oni se tam nejspíš zvládnou dost unavit už přes dopoledne 🙂 no uvidíš!
Hele, nepozorovala jsem jinou změnu v jídelníčku ani chování. Ona je měla rozlámané vyloženě veprostřed, takže oďubováním to být nemohlo, to naštěstí ani moc nedělá. Mimochodem občas jí na její přání teď přejedu pařátky bezbarvým lakem a myslím, že to má taky docela pozitivní vliv, že se to aspoň pak nezhoršuje… Než si to někde omlátí :))
Čičman právě chodí na dopoledne, ale na nespaní to nemá vliv:) A má je taky ďoublý někde i od prostředka, ale asi to bude souběh víc věcí. Laky u nás nefrčí, zato rtěnce někdy neodolá ani Žmur a Čičman už má i pár vlastních – poté, co je oslintala tak, že se jich trochu štítím:))
Tak já zas nemám asi ani jednu rtěnku 😀 laky ne že bych lakovala, ale bezbarvý má hromadu univerzálního využití v domácnosti 🙂
Takže máte školku?! super, já jsem to doteď nepochopila a myslela, že Bibi chodí jen do jiné soukromé:o)
A nechci sejčkovat, ale usínání v 10 je ještě ok. P spí ve školce téměř denně a doma usíná tak v 23:00-23:30. Podle únavy…
Nene, je to jiná soukromá, jenom celodenní / každodenní. Tamto byl spíš takový hlídací klubík, dvě dopoledne v týdnu, jí to zoufale nestačilo a mně to zas komplikovalo denní režim, protože jsem ji musela vyzvednout v půl dvanácté, tou dobou Viki většinou spal tak hodinu, při čekání v teple, než ji převleču, se probudil, pak řval, než jsem nás dostala domů, bylo nejmíň poledne, spíš tak půl jedné, takže oběd bůhvíkdy…
O Přemkovi vím a naprosto mě to straší! Ale když už se pár týdnů namlsáš na volné večery od osmi, tak je těžké se jich zas vzdávat 😀
Aha, takže od září stejně sháníte státní školku, nebo na to pečeš a Bibi bude chodit do té soukromé?
Tak ono už je to naštěstí na úrovni, že ho v 9 zaženeme do postele a pak do 11 ho tak 3-5x za hodinu vracíme zpět do pokojíku. Na vlastní volné večery je v tom mezičase čas:o) Nejhorší to bylo teď, když měl neštovice a ulevilo se mu – ráno chrápal do 8, po obědě nespal a večer neusnul dřív než v 11!!! Byli jsme furt doma, tak nebyl fyzicky unavenej.. strašný!
To je teda děs 🙂 do státní jsme byli u zápisu a počítám s tím, že jestli vůbec, dostala by se do nové budovy, která bude někdy v zimě. Takže do prosince by byla tady (od července celotýdenně, teď je „na záskok“, když není plný stav, tj. někdo se omluví) a pak se uvidí…