Za hranice všedních dnů (kam až to půjde)

Už jste asi zvyklí, že tyhle prázdniny píšu celkem sporadicky, ale tentokrát to mělo ještě další speciální příčinu: byli jsme s dětmi poprvé u moře. Od pátku do pátku, letecky na Krétu s all inclusive. A bylo to skvělé. Děti nadšené z moře i z nabídky jídla, spokojené, vyřáděné vždycky usnuly a my si dali skleničku a noční koupání v bazénu… a teď už tu fantasmagorii musím stopnout, protože mě jinak odvezou do Bohnic, že blouzním na veřejnosti 😀

Bylo to peklo na kolečkách. Vikouš prořval skoro celou cestu a usnul v transferu těsně před hotelem. Bríga byla po cestě hodná, ale pak nasadila a zvyšovala laťku každý den skoro celý týden. Ani jeden neposlouchal, dělali ofuky s jídlem, odmítali spát po obědě a byli pak celé odpoledne na odstřel, byli protivní, hádali se, mlátili se a hlavně byli na nás neuvěřitelně drzí a hnusní. Jedno dopoledne jsem Bibině uložila, ať na mě počká venku, než zamknu, a ona mi místo toho uteklana pláž za klukama. Hledala jsem ji zoufale asi deset minut v celém areálu a brečela vzteky a úlevou, když jsem ji uviděla. Den před odjezdem jsem zase musela Vikouše na pláž donést, protože se odmítal hnout z pokoje (a poslední odpoledne a dopoledne už nikam nechtěli jít oba). Po jednom obzvlášť náročném dni rozbili oba u večeře v rozmezí asi půl minuty skleničku na pití; a asi v půlce pobytu jim nejspíš nesedlo něco v jídle a oba se v noci pozvraceli a druhý den (a chce se mi napsat celý zbytek pobytu) nejedli už skoro vůbec nic. Alkohol byl nutnost a s koktejly, pivem nebo vínem jsme většinou začínali už tak kolem půl jedenácté dopoledne. Odpočítávali jsme každý půlden, v letadle domů si zhluboka oddechli a rozhodně nemáme v plánu podobnou akci opakovat dřív než za tři čtyři roky. Holt necestovací děti.

Ale z fotek je to přesně ta idylka z prvního odstavce… 😉

dov1 dov2 dov3 dov4 dov5

Příspěvek byl publikován v rubrice Cestování, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Za hranice všedních dnů (kam až to půjde)

  1. To jsi mě pobavila teda 😀 ono to na tom fcb vypadá většinou idylicky všude co… ale vsadím se, že ve skutečnosti to je většinou jak jsi psala…

    • No ony fotky trochu lžou (nebo spíš pozitivně přibarvujou) vždycky… ale jako fakt mě překvapilo, jaký to byl záhul – kdyby to bylo jako na školkách v přírodě a podobných tuzemských dovolených, tak bychom to zvládli, sice uhonění, ale bez větší újmy. Intenzita pekla překvapila i mě, kovaného pesimistu 😀 tak zas příště holt v tuzemsku.

  2. :)) Vydrž! Za ty 3-4 roky to bude boží. My jsme si teda společnou dovolenou u moře rozmysleli krátce po prodlouženém víkendu s Pižmem v Itálii. Od té doby je tak nějak podvědomě rozhodnuto, že se na společnou nepojede dřív, než bude ČIčman minimálně pět let (příští rok to zkusime znovu a dám ti vědět:)

    • Dík! Pro mě je to teď taková první rozumná hranice, buď 7,5/5,5 nebo až 8,5/6,5, a to ještě nejspíš až operativně, jestli se o to budou drát a jak s nimi půjde vycházet během roku 🙂 určitě jsem zvědavá na zážitky a do té doby nejspíš zapřáhnu prarodiče a budeme si odskakovat s Lvíčkem k moři na víkend 😀

  3. Snad bude líp, chápu, že to je k vzteku číst ty blogy, kde jsou děti dvě nebo i tři na cestách v autě, karavanu, spí se všude možně, jí se to, co zrovna je.) Přítel taky se synem ( a to mu bude už 9) nechce nikam letecky, jedině až bude starší a ostatně ani autem nějak daleko necestuje..je to prudič, nic nejí, jen pár svých řízků, svíčových a tak, nepije taky nic, pokud mu přímo neřekne, ať se napije, tak to je mimo domov holt problém 100x větší:D Před pár lety ještě s bývalkou byl na all inclusive dovolené, syn skoro nic nejí a nepije normálně, tam dostal průjem, zvracel, pít nic nechtěl, a už nevěděl co s ním (máma šla do města, prej si nezkazí poslední den dovolený), nakonec skončili v místní nemocnici, kde ho aspoň trochu dali dohromady a mohli druhý den odletět. Po týhle zkušenosti s ním letecky nechce nikam, přeci jen s autem v případě nouze hodíte dítě do sedačky a za pár hodin z chorvatska, itálie nebo co já vím jste zpátky doma.) Nám to třeba zas tak nevadí, protože v ČR je tolik míst, kde jsme ještě nebyli a přecijen problémy se tu vyřeší líp než v zahraničí, přinejhorším se odjede domů, což u leteckýho zájezdu nejde.

    • My to máme v tuzemsku taky rádi a v tomhle směru to pro nás není omezení – jenom to moře, to tady holt není 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.