Svátek zmrzlých matek a kvetení borovic

Před dvěma týdny jsme byli navštívit (pra)babičku v Plzni, když už bydlíme u samého kraje D5. Předali jsme dary ještě k dubnovým narozeninám, lahev griotky, kávu a nějaké další pochutiny… a shodou okolností došlo k vyvlečení ucha dárkové tašky zrovna nad tvrdou dlažbou v chodbě (ve zbytku bytu je koberec nebo lino). Griotka nepřežila a zbytek návštěvy jsme při chůzi mlaskali ulepenými pantoflemi 🙂

Minulý víkend se sešla „společenská povinnost“ navštívit druhou (pra)babičku a (pra)dědu v Roudnici s nedělním Dnem matek. Brigitka byla statečná, ale zvlášť druhý den už toho měla plné zuby a my všichni s ní. Oběma maminkám jsme pořídili kytičky (mojí kosatce a frézie v reminiscenci na oblíbené květy její, mojí babičky a prababičky) – moje dítě je bohužel ještě ve věku, kdy se toho nedokáže zúčastnit, ale myslím, že jednou bude období dubna a května proklínat, protože v úseku asi šesti týdnů mám narozeniny, svátek a mezitím pohyblivý Den matek 🙂 Tentokrát se tím ovšem nemusela zatěžovat a její blahopřání spočívalo v tom, že mi podala jeden kvítek z vázy od návštěvy.

Bude to znít strašně, ale po většině návštěv u našich si zas mnohem víc vážím toho, co mám. Jednak svého muže a našeho krásného vztahu, ale taky (jakžtakž, ono s malým dítětem se hranice v tomhle směru dost posunou) uklizeného a nezakrámovaného bytu. Moje máma prostě nedokáže vyhodit nic, a přestože tahle návštěva byla poměrně příjemná, stejně jsem se nevyhnula šoku, když jsem náhodou zabloudila do kuchyně. Na jedné z poliček trůnila skleněná mísa plná nevybalených Gogounů, které před časem dávali k nákupu v Albertu, a kupa aktuálních kartiček Angry Birds se zase štosovala na okenním parapetu. Prostě… proč!?

Svátek matek se letos protnul s Ledovými muži a nějak extra pěkně vážně nebylo. Do extrému to ale nešlo, zato mě fascinovala jiná věc – borovicový pyl. Tyhle jehličnany prý kvetou zhruba jednou za čtyři roky a už ze Strašnic si pamatuju, že když ten rok nastal, stálo to za to. Letos nešlo agresivní pyl přehlédnout – při utírání prachu mi minulý týden zežloutla prachovka a když pršelo a pak vysychaly louže, zůstával v nich nános žlutého sajrajtu (škoda, že jsem si to nevyfotila). Chudáci alergici…

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci, Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.