Stručně – 52. a 53. týden

Trochu z lenosti, trochu z nestíhačky alibisticky přidávám zbytek roku 2013 k jeho poslednímu celému týdnu. Stejně si nevzpomenu na všechno, Vánoce strašně profrčely a Lvíčkovi zbývá už jenom týden dovolené (z osmnácti dnů).

Dealextreme mě dost vypek, když jsem asi měsíc čekala na balíček, smířila se s tím, že do Vánoc už nepřijde, prozradila Lvíčkovi, co v něm bylo (on to tedy uhodl sám, podle tak dlouhé dodací lhůty a absence trackingu, že to jsou hodinářské šroubováky z DX ;)), a 23. byl ve schránce 🙂

Nejstěžejnější zážitek Štědrého dne jsem tady sdílela, nejstěžejnější dárky taky. Když jsme si v sobotu 28. odškrtli poslední návštěvu, těšili jsme se, že teď konečně začne ta dovolená, načež Brigulína v noci na neděli začala hicovat a neděli převážně prospala s osmatřicítkou. Teď už je dobrá, „jenom“ jí tečou z nosu provazy nudlí a chrchlá a nechce jitrocelovej sirup. Prostě děti 🙂

Jinak je ale čím větší, tím rozumnější a občas i hodná! Když jsme v pátek přijeli od praprarodičů z Roudnice, zdála se nám nějaká divná… a ona prostě jenom nezlobila 😀 nezvyk. V Roudnici jsme konečně navštívili místní muzeum, inteligentně o víkendech a svátcích zavřené; bylo opravdu miniaturní, ale stejně jsem si výstavu o workshopech napodobujících život Germánů užila – já tuhletu živou archeologii můžu.

Zjistila jsem, že Jakuba Katalpa je moje spolužačka z bohemistiky. A ukázka Němců mě chytla, jen chci s objednávkou počkat na příští měsíc (teď bylo těch výdajů už FAKT HODNĚ) a taky, až dočtu stávající zásobu. No dobře, nebo aspoň tu Madeleine 🙂 To je vůbec knížka, která mě tak strašně vzdělává v událostech zahraniční politiky v době mého dětství a začínající puberty, kdy pro mě izraelsko-palestinský konflikt, masakr ve Srebrenici nebo genocida ve Rwandě neznamenaly nic jiného než fráze zaslechnuté ve zprávách. Až se stydím, jak mi až teď při četbě leccos dochází a zapadá.

Taky jsem se připravila o povánoční překvapení, kdy jsem uvažovala o koupi Ivanky Deváté na e-readingu a přiznala se Lvíčkovi, že tohle je zrovna jedna z mála knížek, kterou bych chtěla v papíru, protože mám i všechny ostatní (s výjimkou Soužití k zabití, tam se obávám, že bych byla jenom naštvaná, protože Plzáka moc nesnáším). Chystal se mi ji zajet koupit, když jsem volala mámě, jestli mi ji náhodou ještě nekoupila k Vánocům (část dárků si ještě navzájem dlužíme), a ona mi ji ještě slíbila. Na jednu stranu mě mrzí, že jsem mu to překazila, na druhou už mě fakt mrzí jakékoli utracené dvě stovky 😀 mizerný šetření!

Samozřejmě vám všem přeju všechno nej do roku 2014 a teď jdu patlat pomazánky na jednohubky 🙂 sama zatím nevím, jestli budu čekat na půlnoc, vstávat o půlnoci nebo si bouchnem bohemku v půl jedenáctý a na všechno se vykašlem 🙂 Ale číslo se čtyřkou na konci se mi líbí, tak snad to bude fajn rok. Ťuk ťuk, čin čin a tak dále. Snad se tu budem vídat i příští rok 😉

Jo, a Brigule řekla „kafe“. 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Stručně – 52. a 53. týden

  1. „kafe“, lol 😀 Brigitka je jasná 😀
    Všem třem vám přeju do nového roku všechno nejlepší, ať vám princezna hezky roste a dělá radost a ať se vám daří! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *