Moje RSS čtečka neumožňuje zobrazování nepřečtených blogů starších než 30 dní. Občas to nesnáším, ale genericky mě to nutí mít ve svých feedech aspoň trochu pořádek – a někdy na to i hřeším, takže když nestíhám, cíleně odečítám jen ty blogposty, které se blíží „lhůtě spotřeby“. Aktuálně tak čtu spousty předvánočních blogů a stejně jako loni si víc vychutnávám vánoční atmosféru až v době, kdy už je definitivně po všem. Tak se moc nedivte, když najdete moje komentáře u něčeho, co jste už úplně zapomněli, že jste psali 🙂

Letošní leden mě baví taky proto, že není sníh. Samotnou mě to překvapilo, protože jinak sníh miluju, ale ještě si vzpomínám, jak zoufale jsem se tady loni prodírala závějemi. Nemuset denně vytírat louže ze sněhu a zametat kila štěrku v předsíni je hodně příjemné…

Co mě nebaví, je absence výletů a zážitků. O Vánocích a těsně po nich jsme měli až až ježdění po rodině a pak jsme se nějakou dobu regenerovali, nemluvě o tom, že ani deset stupňů bez deště není nijak zvlášť úžasné výletní počasí. Současných cca pět stupňů a mlha to ještě zhoršuje a na indoorové aktivity, které by bylo možné absolvovat s ročním dítětem, jsem ještě nějak nepřišla. Nápady?

(Jo, a asi bych si měla změnit wallpaper, než bude únor… :))