Omlouvám se, že dnešní přehled bude možná trochu nesouvislý. Včera jsem to nestíhala a dneska mám za sebou výbornou noc – do půlnoci jsem nemohla usnout, a zrovna tuhle příležitost si Brigulína vybrala k tomu, aby spala v kuse od osmi do čtyř ráno a pak už nezabrala (obvyklý scénář je jedno vstávání kolem půlnoci a pak cca v půl šesté, kdy se někdy nechá ještě uspat). Kdo napočítal čtyři hodiny, má bludišťáka, a nechci si dávat kafe, abych to mohla dospat, až usne… takže.

Celý minulý týden byl Lvíček ve Státech, kde absolvoval školení na nějakou pracovní záležitost. Odlítal v sobotu ráno a přiletěl v neděli večer, takže dva víkendy v čudu komplet: ten minulý jsem strávila skoro celý u tchánů, tenhle jsme byli skoro všichni nemocní, tak jen tchyně jezdila po obědě ke mně. Patří jí nehynoucí díky, ale už se těším na trochu vlastního klidu.

V úterý jsme byly poprvé v herně, a doufám, že ne naposled – B. si zajezdila s kočárky a autíčky, do pár dětí nabourala, jedné z přítomných matek ukradla mobil a jiné boty 😀 a já si docela příjemně popovídala a shodou okolností jsem tam potkala paní s chlapečkem, s kterými jsme byli na ukázkové hodině Yamahy a obě se shodně rozhodly v tom nepokračovat 😀 Asi 3-4 matky byly vyloženě fajn a žádná očividná slepice, takže snad zas někdy (je otázka, jestli zítra, aktuálně mám pocit, že mám v krku kamenolom).

Brigulíně bylo ve středu čtrnáct měsíců! Připadá mi už strašně velká. Je taky šikovná a poslední dobou mi přijde i ochotnější, mává i do Skypu sama od sebe, nechá si dát občas pusinku a abych navázala na aktuální výzkum, ehm, naučila se odemknout si svůj telefon 😀 Nevšimla jsem si, že by ji to poškozovalo v ostatní jemné motorice, protože kromě toho umí třeba spouštět přívěsek do úzkého otvoru nebo otáčet s papírovým kolečkem přichyceným ve středu; třeba se z těch průzkumů zblázněte. (Já si u zápisu taky tkaničky zavázat neuměla a tablety byly ještě sci-fi.) S jídlem je to pořád jako na houpačce, aktuálně jí dobře masozeleninu k obědu a sem tam pomeranč ke svačině, ostatní ovoce je v tuhle chvíli na blacklistu a mléčné výrobky začala bojkotovat kompletně (ale pořád vypije hodně mlíka, takže mě to trápí jen kvůli tomu, že to byla rychlá, snadná a sytá svačina, případně večeře).

Lvíček mi dovezl ze Seattlu suvenýry – balíček Starbucks zrnkové kávy Pike Place Special Reserve, pocty prvnímu Starbucks na světě, který byl právě v Seattlu – tahle „zvláštní rezerva“ se nedá koupit nikde jinde na světě.

A Kindle Paperwhite.

To už je vlastně dárek k mým dubnovým narozeninám, ale prý nemohl odolat cca poloviční ceně než tady 🙂 Musím říct, že jsem fakt nadšená – kombinuje e-ink s výhodami mobilu: dotykovým displejem, podsvícením (s možností regulace), přehledem knížek v cloudu nebo ukazatelem rychlosti čtení. Na ten jsem si v mobilní aplikaci zvykla hrozně rychle, stejně jako na otáčení stránek přejetím prstu nebo poklepáním na kraj displeje 😉 Třešnička na dortu je propojení s Goodreads, takže budu moct přidávat a hodnotit knížky současně se čtením. Mimochodem, dotyková klávesnice je taky skvělá 🙂 A přede mnou je náročný úkol vybírání pouzdra!

Zhubla jsem sice zatím jen asi tři kila, ale už je to znát: připadám si mnohem líp a hlavně mi zmizela „madla lásky“, věc, která mi lezla na nervy asi nejvíc. Tak hlavně neusnout na vavřínech.

(Usnout na polštáři, protože malá hydra právě odpadla, tak se jdu pokusit dospat tu noc…)