11. týden: Vichr

Už je to tady – špatné počasí začíná připadat výhradně na víkend, takže jsme toho moc nepodnikali; včera jsme byli jen na otočku u prarodičů v Roudnici a dneska já osobně celej den doma, L. a B. šli dopoledne na Řepy a doteď se divím, že je to neodfouklo.

Tenhle týden ani nemám nic moc signifikantního na sdílení, kromě uznání Lvíčkovi, že když jsem ho poprosila o nabroušení nožů, nabrousil je tak kvalitně, že jsem si o ně hned druhý den rozřízla prst. Brigule byla na očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a ani při něm nehlesla, zato se už tradičně hrozně rozežrala (ale už to začíná opadávat). Dnes jsme pekli scones – aspoň nějaká vzpomínka na Irsko a zítřejší svátek svatého Patrika. (Mimochodem, krásná iniciativa – škoda, že to neuvidím 🙂 )

Babička se včera ptala, jestli jí dáváme čokoládu. Neochotně jsem přisvědčila, protože L. jí dá ochutnat kromě alkoholu a jitrnic skoro všechno – tak jsme vyfasovali kočičí jazýčky. Brzo to začíná!

PS: Mám přeinstalovaný telefon, je rychlý jak blázen, ale zase budu týden dumat, jaké tam dám aplikace, jak je uspořádám, co kde přenastavím… tak nějak ambivalentně tyhle čisté systémy zároveň miluju a nesnáším 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u “11. týden: Vichr

  1. pizejska si u nasich našla bonbonieru.. kdyz jsme prijeli podruhý, okamzite se vypravila na ono ikriminované místo a nebyla zklamaná.. byla tam :-)) ale cíleně nedávám 🙂

    vichr mě úplně nebolí, ale muž je na nervy, protože v práci je pohotovost, vich cloumá anténama a libovolně je posunuje a neni to dobrý, tak chudák pořád lítá

  2. Mě Čičman dojela po návštěve misku sušenek, co jsem zapomněla odklidit z malého stolu, kam už dosáhne. Podle mého decentního odhadu v ní zmizelo asi 5 malých keksů, zbylá zeslintaná torza byla poházená okolo s miliardou drobků. Btw. tak blažený výraz jsem u ní snad ještě neviděla;) Dětská by měla z příkrmů radost!

    • Nechtěla jsem to přiznávat, ale budiž – když měla období, že třeba dva dny nejedla vůbec nic, dávala jsem ji sušenku vědomě, aby aspoň nezapomněla kousat a trávit pevné jídlo 😀 jakože moc ideálů a plánů stran výživy jsem neměla ani předem, ale že to vzdám tak kompletně, to jsem přece jenom nečekala… 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *