Občas se mi chce zařvat

„Moje dcera má obrovský modrý oči a dlouhatánský řasy, a to, že se jí v uších nekinklají zlatý cetky, krucifix neznamená, že jí furt musíte říkat Chlapečku!“

Zajímavý je, že to dělají téměř bez výjimky maminky a babičky vyzdobenejch vyfifilenkovanejch holčiček. Gr.

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 komentářů u “Občas se mi chce zařvat

  1. Čičman je taky bez náušnicového gender identifikátoru a už ty lidi často ani neopravuju, poté, co mi jedna babka se psem v parku vymlouvala, že tohle prostě JE chlapeček, protože ani nemá holčičí tvářičku (od porodní asistentky se zřejmě všichni mýlíme a ona nás konečně vytrhla z iluze). Já jsem měla náušnice až v devíti na mé výslovné přání a chci tenhle systém zachovat.

    • Měla jsem to cca stejně, i s tím věkem, taky mi to přišlo fajn, i když jsem ve školkovém věku často remcala, že si nemůžu zkoušet náušnice z rodinných šperkovnic. Bibině jsem je nechtěla dávat jako úplně maličké, pak jsem trochu zakolísala – jenže ona už od půl roku byla takový drak, že jsem věděla, že by si je prostě vytrhla. No a teď už vůbec… Taky v 90 % neopravuju, jen uvnitř bublám.

  2. Taky si pamatuju, jak jsem byla pro všechny kluk, včetně letních táborů… Zásadně mi to začalo vadit až někdy v patnácti, kdy jsem si nechala nastřelit náušnice a taky jsem si pořídila dlouhý vlasy. Ale vzhledem k růstu jiných partií už to tehdy zase nebylo až tolik potřeba, už bylo jasno… 😀
    A jinak chápu, že to prudí, taky by mě tohle kastování podle má náušnice/nemá náušnice štvalo…

    • Já už se snažím jí dávat šatičky, sukýnky, holčičí barvy… ale pak jde člověk do bazénu a všechno marný 😀

  3. Se mnou si kvůli absenci náušnic (a přítomnosti blbého sestřihu do hrnce) nechtěly holčičky hrát na víly. Bych chtěla vidět tu lesanu s náušnicema. Propíchnout uši jsem si nechala ve čtrnácti. A kdybych někdy měla dceru, taky jí nepíchám uši jako děcku, ať se rozhodne sama. Navíc i proto, že ono to taky někdy dost bolí a hnisá, tak ať si s tím pak poradí sama a nebudí v noci mě:o)

    • To je dobrá poznámka, pamatuju ještě to urputný lihování a protahování náušnic zarůstajícíma dírkama, brr 😀

  4. Tohle fakt nechápu!!
    Kryštof je zase pro všechny holka. modrý triko, občas modrý úplně všechno a stejně slyším „podívej holčička..“ z prvotních pocitů, kdy jsem měla chuť dotyčného seřvat, jsem se dostala do stadia(ve většině případů) „dělám, že neslyším“. Lepší neřešit 😀

  5. Razím stejnou naušnicovou metodu jako psice, též máme většinou chlapečka, ale červenej kočár babky mate, hehe. Nicméně dítko není odívané do růžové, ba co hůř – holčičí barvy jí prostě neslušeji, takže často slýšíme o chlapečkovi, ale neřešim to, klidně je v tom nechám, případně utvrdim :-))

    • Bibině sluší jak která, pastelová růžová jo, ta žvejkačková vůbec, zas jí odmítám nedávat hezký modrý a šedý věci… To je popravdě dobrej nápad na trolling, chlapečka odsouhlasit a volat na něj Brigitko 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *