Adventní frmol (49. týden)

Ledovku bych skoro nevnímala, kdybychom v úterý odpoledne nepotřebovali sjet na nákup a Bibině pro boty. Tou dobou (L. měl ten den homeoffice, takže nikam nejel ani on) už to bylo docela slušné, aspoň silnice ušly a víc jsme nepotřebovali. Zaskočilo mě akorát, když jsem cestou vyhazovala plasty a víko kontejneru ztěžklé ledovou krustou po odklopení sjelo až úplně dozadu 🙂

Dorazila většina dárků, všechny balíčky ve středu, a ve čtvrtek přijela máma popřát Bibince k narozeninám. Přivezla jí piánko s koledama a trochu kvalitnější pastelky a malá si s jedním nebo druhým vydržela hrát dva dny 🙂

Ve čtvrtek jsem začala s pečením dortu a dopadlo to mizerně. První korpus nevyběhl, protože… ále co, nebudu vás s tím otravovat, prostě jedna drobná zoufalost za zoufalostí včetně konzervy broskví, které se utrhlo otvírátko a musela jsem ji otvírat za dno, přičemž z ní škvírou ve víku odtékal nálev, mizerného marcipánu a mého výtvarného netalentu, přičemž v pátek odpoledne Lvíček, který měl mít dovolenou a celé odpoledne hlídat, měl místo toho od jedné do tří pracovní telefonáty a já na krku nehotový dort, nespící Briguli a tchánovce ohlášené na půl čtvrtou. Nicméně přežili jsme to. Průběh a výsledek v galerii.

Ohledně minulého týdne, věci se daly jakžtakž dohromady, jen se zas rozbíjejí jiné, třeba nastoupila klasická zimní deprese z nedostatku světla – u nás obou, takže o to výživnější. Taky mám v hlavě hromadu věcí, o kterých bych chtěla stihnout napsat, spousta z nich už mi dokonce z té hlavy přepadla do sladkého zapomnění… a popravdě netuším, kdy a jestli se k nim dostanu. Rekapitulace Bibininých narozenin a celých dvou let, její hlášky a skeče z minulého týdne. Rekapitulace mého šestého měsíce (to o moc nepřicházíte, samý pot, slzy, křečové žíly a ekzémy, to vše na různých myslitelných i nemyslitelných místech). Recept na zmiňovaný dort, který bych vám nikomu nedoporučila vyrábět, úvahy o sourozeneckých konstelacích nebo návod, jak nezabít vzteklou dvouleťačku. Vlastně ne, to poslední bych potřebovala sama 😀 Bíba umí být některé dny strašně hodná, jako včera, kdy byla úžasná obě dvě cesty autem (ani jednu neprospala), návštěvu i nákup, a jindy je to dvouleťák from hell. Lvíčkovi zítra přijedou na celý týden oba šéfové z Dubaje (striktní zákaz homeoffice po celý týden, no co už), jeden z nich je regulérní magor (viz následující odstavec) a bývá s ním těžké pořízení. Od brzkého odpoledne se mě L. ptal, jestli už je pracovní den, a zasněně prohlašoval, jak se těší na šéfa 😀

Totiž tenhle šéf… L. už nějakou dobu zvažoval odchod, mimo jiné z důvodů dlouhého dojíždění, mizerných hospodářských výsledků firmy nebo právě složitosti koordinace pražské a dubajské pobočky. Ve firmě se to rozneslo a minulý čtvrtek (!) volal tenhle šéf Lvíčkovi s nabídkou, že jestli vyjdou rozpracovaní investoři, že z něj udělá COO (Chief Operating Officer) společnosti, a že chápe, že má rodinu, takže by pro něj nebyl problém systém jeden týden v Dubaji, tři týdny v Praze.

Dneska poslal ten samý člověk Lvíčkovi mail, že mu ještě nenapsal, ke kterému datu hodlá odejít.

Tahle firma nutně skončí hodně, hodně mizerně…

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Adventní frmol (49. týden)

  1. uf… no tak vsechno nejlepsi Brigitce 🙂 a tobe preju, at to cele prezijes ve zdravi dusevnim i fyzickem, jo, vanoce a vse kolem toho jako pokrocila tehule, to ti nezavidim… ze se na to nevyprdnes (a treba i na ten dort) a nekoupis to hotove pripadne si nenechas uklidit od nejake pani za petikilo?

    S tou praci drzim palce at se to nejak vyvrbi, je to ted docela o nervy hledat novou…

    • No to je těžký. S tím dortem – loni tchyně přinesla nějaký dělaný na zakázku a byl hnusný jak vzhledově, tak chuťově 🙂 a já peču ráda, jen jsem podcenila fakt, že neumím zdobit 😀 Co se týče cukroví, chci dělat jen perníčky spíš kvůli tomu, aby mi s tím Brigitka mohla pomáhat, plus jako ozdoby na stromeček, a pár kousků lineckého pro L. A úklid… okna apod. mýt nehodlám (to stejně dělá Lvíček), povrchy mám uklizené za hodinu, nejpozději za dopoledne, když mi není dobře, a věci typu „přerovnat skříňku, kam jsem nevěděla, jak naskládat hrnce, a teď se na mě všechno sype, když ji otevřu“ za mě nikdo neudělá. Ono toho není zas tolik v objektivním množství, to jen že Brigule je na čas čím dál náročnější a když chodí pozdě spát (na čemž už jsme začali pracovat), tak ten prostor pro aktivity typu blog, korektury (a obecně všechno sezení u počítače), ruční práce, žehlení, úklid v jiném než sesbírávacím smyslu… moc není.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *