Připadá mi to jako měsíc, a ne týden, podle toho, co se do něj našlapalo. Poslední kontrola u pediatry. Druhá kontrola na kyčlích, kdy si ortopedka pozvala na začátek odpolední ordinace ve 12:40 najednou dvacet dětí a strávili jsme tam se řvoucím koblihem přesně hodinu. (Ještě víc jsem ale litovala pár s cca dvouletou holčičkou a novorozenými dvojčaty, co přišli těsně přede mnou. Měli výborná jména – holčička byla Žofinka, kluci Felix a Oskar.)

Středa profrčela a ve čtvrtek odvezl L. Bibi k prarodičům a začali jsme balit. Bylo to náročné. Ale zvládli jsme to. Akorát první noc B. oslavila tak, že se asi pět minut po uspání strašlivě poblila a znovu jsme ji pro sichr uložili v naší posteli.

Naše nová postel zřejmě vinou špatného roštu strašlivě vrže, takže se při každém převalení mocně budíme navzájem. Snad to výměna roštů vyřeší… (proč jste mi nikdo neřekl, že tu můj vykojenej mozek vyplodil „vydrží“ místo „vyřeší“?

Update: stěhovácké auto via Lvíček 🙂