24.-30. týden aneb doháním

Nevěřila jsem, že to kdy nastane, ale dokázala jsem to – fotky za 24. až 30. (aktuální) týden. Zase bez titulků, ale když to nezpublikuju teď, tak už nikdy. Doháním je ale, teď jsem někde u toho 24. 😀 Díkybohu za propršenou neděli, krásně jsem si odpočinula (i když nevylítané děti nám oběma lezly po hlavě) a dohnala tenhle poslední rest. Ale abych byla upřímná, nebýt toho, že si tchyně vzala ve středu na dopoledne i odpoledne Viktorka a ve čtvrtek si do soboty odvezla Bibi, pořád bych vězela po krk v bahně nestíhání. Díky tomu mám v celkem použitelném stavu komoru, odžehleno a taky jsem zrušila polici s cédéčky a všechny je z originálních krabiček přesunula do pouzdra (když už se jich teda k nelibosti Lvíčka nechci vzdát a za posledního půl roku jsem si minimálně 3/4 z nich aspoň jednou pustila :D)

A co jinak?

Pro své milé čtenáře, hlavně pro Marcelu, mám díky Lvíčkovi KONEČNĚ možnost zapnout si upozorňování na odpovědi k vašim komentářům.

Vikouš mi v týdnu shodil notebook na zem, což neunesl hořčíkový kryt. Lvíček mi to zalepil elektrikářskou páskou, ale kdybych neměla SSD disk, tak už bych musela rozbíjet prasátko.

Abych ho zas jenom nepomlouvala, asi tři nebo čtyři noci z uplynulého týdne zvládnul bez mlíka! A jednou mě vzbudil strašně krásně – mohlo být tak kolem čtvrté, a on se postavil v postýlce, nahnul přes žbrlení a pohladil mě 🙂 vzala jsem si ho k sobě, objal mě kolem krku a usnul.

Včera jsem byla na návštěvě u neteře s tříměsíčním chlapečkem. Baráček zoufale nevybavený na batole, pořád jsem mu musela být za zadkem a zachraňovat. Hlavně jsem si ale uvědomila, za jaký nás museli mít mastňáky – tohle je domácnost hipsterů, chlapečka látkujou a bezplenkujou, hacka a šátek jsou samozřejmostí, domácnost nacpaná mandalami, motivačními vývěskami a raw kuchařkami, kafe zásadně filtrovaný… já vím, že to nemusí souviset a mohla bych si tak připadat i mezi vrstevníky, ale tohle je prostě jiné. Prostě z toho je cítit, že je to jiná generace, oni to žijou, oni to tak cítí, a já si připadala strašně staromilně, zakysle a staře 😀 Ne kvůli nim, oba byli hrozně milí, ale z těch tisíců zážitků „oni už jsou starý“ s rodiči a tchány, kdy jsem se teď přistihla ve stejné situaci, ale na opačné straně barikády. To to začalo brzo!

A zjistili jsme, že Bibi umí mrkat jedním okem! Úplně profesionálně – druhé víčko se ani nehne. Nad její mimikou se musím sklonit, snad aspoň v dosáhnutí jazykem na nos mám před ní ještě náskok 😀

Fotky pro nadšence (prezentace kdyžtak dodělám, až budou popisky):
24. týden
25. týden
26. týden
27. týden
28. týden
29. týden
30. týden

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “24.-30. týden aneb doháním

    • Koukám, že už jsi tak dlouho nekomentovala, že jsi mi spadla do neschválených 😀

      No, doufejme. Ale teda chci míň fotit. Dřív – před tou kalamitou – mi šlo nahrávat fotky několikrát týdně z mobilu, teď jsem si musela poslední dva týdny nahrát na počítač, protože bych to nedala, a je to smutek nad smutek, ten novej mobil fakt fotí celkem tristně. Tak to chci omezit, abych nemusela probírat tuny stejně hnusnejch fotek, a pak to udělat během třeba 20 minut na PC jednou týdně sakumprásk.

      • Bože to je ostuda, musím se polepšit! O:)

        A jinak jo, míň fotit nebo přebírat už na telefonu dost doporučuju, obzvlášť bez popisků hodně věcí nevynikne nebo se opakuje… (toto je konstruktivní kritika, doufám, že to tak bude bráno O:))

        • Je to svatá pravda 🙂 já to beru jako svého druhu časosběr, taky zdroj fotek pro babičky… ale všeho moc škodí 😉

  1. Jupí, reakce na komentáře!:o))

    PRošla jsem všechny fotky! Koivu Zličín se tam objevuje nějak často, chystáte se do vlastního?:o)

    • Máš bludišťáka za postřeh 🙂 zatím to nikde moc nerozhlašujem, protože zejména naše rodiny by asi chytily psotník, že jsme během tří let jeden byt koupili, pak prodali a zase kupujeme nový, tak bychom jim to nejradši nechali jako překvapení pár týdnů před stěhováním 😀

      • Naprosto tě chápu:o) Tak ať vám to tentokrát vyjde podle představ a nemusíte se během následujících tak aspoň 5 let stěhovat:o)

        • Já bych doufala tak aspoň 15, ale u nás člověk nějak nikdy neví 😀 ale tentokrát už si fakt věříme! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *