Viktorek rok a půl

Je to tady. Je to velkej kluk.

Tulí se k nám, hladí a pusinkuje, když vypadáme smutně. Poslouchá instrukce. Je schopen si svými deseti převážně svahilskými slovy, posunky a hekáním o spoustu věcí říct. A se ségrou začínají být čím dál větší parťáci, honí se, nalepují si za mé asistence samolepky, objímají se nebo po sobě házejí plyšáky.

(Dneska si Lvíček přivezl jako dárek od rodičů koloběžku. Obě děti se na ni vrhly, B se nechala vozit, ale V od začátku stál jenom jednou nohou a druhou „běžel“!)
Tak dostal k půlnarozeninám novou postel. Stejnou jako Bríga. V podobném věku. Ale sluší se říct – ona potom, co se naučila ty vysoké šprušle přelézat. On, ač v jiných ohledech je to drak, to neudělal ani jednou. Prostě ho to nenapadlo. (A teď nevím, jestli mám být šťastná, že je hodnej, nebo smutná, že je moc konformní :D)

Dnes ho tam Lvíček uspával asi půl hodiny zpíváním a povídáním. Ale teprve když ho nechal zalézt do nového království a zmlknul, byl Viki spokojený. Takže nakonec odešel, když bylo dítě ještě vzhůru, ale vrcholně šťastné. To samé dítě, co první dva měsíce nevydrželo bez mojí přítomnosti vedle sebe spát ani deset minut!

Je už fakt velkej. A jsme moc šťastný.

PS: pravidelný post bude… až bude, protože jsem chytila nějakou šílenou verzi rýmičky. Krizový byl hlavně večer, a v pondělí mám navíc obě děti doma -jestli to ode mě B chytne, tak samozřejmě ještě déle… a na protřídění hromadu fotek z dovolené :/

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak všelijak a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u “Viktorek rok a půl

  1. To je ostuda, my jsme koupili Čičman velkou postel až tenhle víkend. Ve třech a čtvrt. Ale na druhou stranu, ona ji měla fakt ráda a nevylézala. Teď mi na tý velký připadá jako trpaslík:)

    • Ostuda to určitě není, Erwín z blogu Kusanec, starý jako Bibi, byl taky doteď ve šprušlové. My jsme před narozením B měli spoustu nákladů najednou a pořídili jsme jen úplně základní bez sundavacích postranic, takže to šlo rychleji. Mně na ni připadají oba akorát, ale B jsme do dvou let museli ucpávat vylézací otvory polštáři, do té doby se tam strašně mlela a rotovala a byla schopná jimi ve spaní „vycouvat“. Tuhle máme přiraženou k posteli a zatím ideální = může vylézt, nemůže spadnout. Akorát já pořád nemám noční stolek :/

    • Díky 🙂 popravdě, u nás jsme všichni rádi, když se zbavíme něčeho miminčího (další na řadě asi bude jídelní židlička), jenom B se divila, když jsme říkali, že postýlku prodáme, protože už nebudeme mít další miminko – prý chce ještě jednoho bráchu 😀 to mě oblil pot, na druhou stranu včera jsem na hřišti potkala maminku s dvouletou holčičkou a párměsíčníma dvojčatama chlapečkama, takže zjevně všechno jde, když se musí 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *