Oči, uši, pusa, nos (9. a 10. týden)

Hlava, ramena, kolena, palce… zpívám si poslední dva týdny pořád dokola. Dny mi splývají, pokud se nevyskytne nějaké rozptýlení ze schématu snídaně – kvadrilion léků oběma dětem – vodovky nebo jiná kreativita – oběd – více či méně úspěšné pokusy obě nebo jedno z dětí uspat – pohádky, pohádky, pohádky – večeře – druhý kvadrilion léků – pád do postele. Třeba večerní cesta na pohotovost s Bibi a jejím bolavým uchem ve středu. Průběh tedy naprosto překonal moje nejoptimističtější úvahy, za půl hodiny bylo hotovo i s vyzvednutím kapek do nosu a do uší v lékárně. Akorát jsem v areálu asi při nastupování ztratila skoro novou láhev na vodu za čtyři kila, což nepotěšilo. Ale kdyby to měla být daň za zdravý uši, asi to kousnu. Vikiho hlídala babička – a mimochodem, o tomhle víkendu u ní poprvé spal. Sám a zvládnul to naprosto suverénně, i když prý byl rád, že má svého obřího pandu na přitulení 😉 Bylo zvláštní ho tu nemít. Na jednu stranu mi chyběl, ale na druhou – prokristapána, s jedním čtyřletým dítětem je to TAKOVÁ pohoda 😀 nemusíme večer sklízet ze stolku skleničky od vína ani zubní nit, aby to nevymotal, můžeme si zahrát člověče, nezlob se, aniž by nám někdo kradl figurky. Jenom piškvorky, tedy Connect 4, moc nezafungovaly – když jsem Bibi zastavila její řadu tří červených koleček svým žlutým, začala řvát, že to nejde, a vydloubala ho z mřížky prstem 😀 ta hranice od šesti let má asi opodstatnění.

K sirupu na kašel dvakrát denně pro oba, večernímu Fenistilu, očním kapkám (no, kapky, „suspenze“ a konzistence spíš mastičky) pro Vikoho a Nasivinu podle potřeby se tedy od středečního večera přidalo ještě čtyřikrát denně martyrium protestující Briguli odsát, protože sama ten humus maskovaný za rýmičku vysmrkat ještě nedokáže, nakapat dvakrát dvě hnusné nosní kapky a mastné ušní. Naštěstí cca v neděli už ji ta rýma přešla, zatímco my ostatní členové rodiny smrkáme 50 odstínů žlutozelené ještě dnes. Včera kontrola na místním ORL, ale o tom vám napíšu zase až příště – musím si přece materiál šetřit. Dnes uschopněna pediatrou, ale s doporučením školky až příští týden, což jsme stejně plánovali. Tak doufejme že do víkendu nechytí další moribundus…

Torza fotoalb: Devátý desátý týden

Příspěvek byl publikován v rubrice Co týden dal, Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Oči, uši, pusa, nos (9. a 10. týden)

  1. Jsme na tom uplne stejne od konce ledna. Laryngitida, zanet prudusek, zanet spojivek, opar, ryma … dokolecka dokola po cele rodine.
    A kdyz choroby polevi, vyrazime na pohotovost s bolavou holeni/kolenem.
    Hodne sil!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *