Vedra mě ničej. Těším se na bouřky jako na smilování. Ne, že bych milovala mrazy nebo slejváky, ale při nich se dá aspoň nějak slušně existovat doma… V horku je horko všude a existovat se dá jenom u vody, což jednak napadne všechny, jednak se tam je potřeba nějak dopravit a jednak to nenadchne našeho necestovacího kojence. Za mě by léto stačilo tak do 27 °C.
Svátky jsme tak ani nijak neoslavili, jen v sobotu jsme jeli k prarodičům na chatu. Prý pro děti ideální… zaparkovaný karavan s krytou „předzahrádkou“, bez tekoucí vody a elektřiny. Ideál si představuju trošičku jinak, i když Bibina se tam nakonec vyblbla… Ale v rámci Vik- alternací dnes říkáme Vikoušovi Viklef 🙂
Naprosto boží fotky (zase) !!! <3
Ta dvojjabková na posteli, Bibi nový plavky, Viklef kdekoliv – děsně ráda se na vás koukám! 😉
Ó děkujem 🙂 tohle jsou taky moje nejoblíbenější 😀
Vzdycky si sem chodim nabit trochu energie. Jen tak dal! Moc vam to slusi!!
Jé, díky moc, já si vždycky říkám, že už to přeháním, koho ty děti potisíciprvé můžou zajímat… 😀
Neboj, můžou. Furt! 😀
I tak se pokusím trochu krotit… 😀
Ty tvoje komentáře nemaj chybu:o)
Dík, snažím se 😀