Únor je skoro v půlce. Druhý únorový týden moc zajímavostí nepobral – naše klasické volné pondělí jsme s Bibi šly jen na Vikoušovu uspávací procházku k rybníku krmit kačeny, v úterý jsem si vyzvedla vyhraný DM box a v sobotu odvezl Lvíček Bibi na výstavu Hurvínka, kam šla s babičkou a zůstala u prarodičů až do nedělního oběda. Pak ji přivezli, zůstali u Vikiho a my s ní jeli do kina na Zpívej. Během poslední půlhodiny málem usnula, všelijak se tam kroutila, Lvíček přiznal, že ho to moc nebavilo, a já se tak moc nedivím – neměl se tam z kým ztotožnit, vlastně všichni hrdinové jsou tak či onak naprostí zoufalci. Bibince se líbila chameleonice, které vypadávalo oko, což v autě zmínila asi čtyřikrát. Mně se líbila Meena, Ash, Johnny, ale především – což nepřekvapí – prasnice Rosita. A vlivem PMS jsem i u tohohle animáku měla párkrát na krajíčku, i když určitě není prvoplánově dojemný. Achjo.
Ještě dvě poznámky o knížkách. Za prvé, máma mi z vyřazované domácí knihovny přivezla pro děti asi patnáct starých i nových a já jsem z nich regulérně naměkko a šťastná. I Viki, když přišel Lvíček domů, mu na knížky šťastně ukazoval a volal „babi!“ A asi protože s jídlem roste chuť… nebo nevím… jsem rovnou objednala dvě další. Jednu pro Vikiho k narozeninám. A druhou pro Bíbu, jednak protože si oblíbila zrovna tu nejzhůvěřilejší „novou“ knížku, výbor tří Andersenových pohádek ilustrovaný naprosto k zblití (říkám já, takže žádný grafický expert, spíš naopak – ale tohle uráží i mě), a jednak protože nový Čtyřlístek se bude věnovat Noci s Andersenem a už teď se ptá na Sněhovou královnu, nahého císaře, cínového vojáčka a další a další na ilustračním obrázku. Uvidíme.
A druhá zajímavá knižní věc je, že jsem minulý týden snad poprvé od narození dětí měla rozečtené tři papírové knížky a ani jednu v Kindlu. (Ale zároveň se pořád knížek zbavuju – zrovna v pátek si jedna paní odnesla asi dvacet kuchařek a s beletrií se chystám do pouliční knihovny!)
chci umět zbavit se nepotřebných knížek! mam jich mraky a hromadka do pouliční knihovny tu leží už víc jak čtyři měsíce 🙁
já papírový knížky vůbec nečtu, nekupuju je, protože mě obvykle chytne slina večer v posteli, takže skočim na palmknihy a něco si koupim a do knhovny už chodime jen do dětskeho 🙂
Však mně tady taky hromádka do pouliční knihovny leží skoro od Vánoc 🙂 ale naštěstí nějaké kuchařky, kterých byla většina, jsem udala na inzerát.
Taky už papírové knížky nekupuju, jen dětem nebo výjimečně si nechám nadělit od Ježíška 🙂 moje eldorádo je zas Ereading 😉