…a někdy za sto let třeba budou i ty z minulýho! 😀

Asi nemá cenu vracet se moc ke Krkonošům, jen že mě fakt těšilo a užívala jsem si, jak personál i spolurodiče obdivovali kobliha 🙂 každou chvíli jsem slyšela „ten je k sežrání“, každou chvíli někdo, kdo šel kolem něj, ho potřepal po hlavičce jako přátelského pejska. On si to pochopitelně užíval taky 😉

V pátek byla večer „Show TV Stars“, což obnášelo zhruba 10-12leté děti zpívající hity jako Pátá nebo Nonstop, plus karneval. Vikouš se prodral do popředí davu diváků a trsal do rytmu, Bibi ve vlastnoručně vyráběné masce kočičky získala roli kočičky v inscenaci pohádky o řepě a Lvíček… dostal roli řepy 😀 do té doby jsem netušila, jak se dokáže, vtělen do řepy odolávající vytažení, až pekelnicky smát!

No a v sobotu B dostihla únava. Horský vzduch, denně dopolední i odpolední náročný fyzický program plus psychická náročnost… měla teplotu, odmítla se účastnit dopolední „olympiády“ a proležela tu dobu na pokoji. Uvažovali jsme, že se odhlásíme o den dřív a pojedeme přes odpolední spánek domů, ale nakonec jsme se to rozhodli risknout a byl ten jeden den ještě fajn. Večer bylo pasování předškoláků na školáky a řeknu vám, hezká tradice to je 🙂

Fotky konečně tady a během víkendu se snad dostanu up-to-date. A k popiskům. Ehm.