Případ pro sociálku

Včera večer Bibina strašně zlobila. Neustále kňourala, pořád něco chtěla, ale nikdy neposlechla, dělala naschvály a do toho kvílela, že chce za babičkou, a nechtěla si nechat vysvětlit, že babička ve všední dny chodí do práce a pojede za ní v sobotu. S postupem večera přitvrzovala, řvala, dělala naschvály, až nakonec už prostě dostala na zadek.
„Víš, proč jsem ti naplácal?“ ptal se jí Lvíček dnes ráno v autě.
„Protože jsem plakala a chtěla za babičkou?“

Občas se divím, že nám ji ještě neodebrali. S těmahle interpretacema je ideální, že se nedává do hovoru s cizími lidmi 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Pidižvíci a jeho autorem je quanti. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Případ pro sociálku

  1. 😀 no taky máme jednu takovou a doufám, že to Pizejska nebude někde vykládat, protože by asi muže zavřeli, neb dítě si z toho vzalo jen to „podstatné“ aneb co všechno se může vyvinout ze srandy kdy, otec připne dceři na spodní lem trička kolík, protože nebohá chce taky pinďu..

    • „Táta mi dal pindíka?“ 😀 taky dobrý! Ještě, že B tyhle záviděcí tendence aspoň zatím nemá 🙂

  2. Občas jsou prostě erupce na slunci.
    Vždycky když ráno vidím, že Eli nemá svůj den tak se modlím ke všem známým i neznámým bohům, aby mi dali aspoň o malinko víc trpělivosti. > Občas mám pocit, že buď žádní bohové nejsou a nebo to jsou fakt děsní šprýmaři! 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *