Včera večer Bibina strašně zlobila. Neustále kňourala, pořád něco chtěla, ale nikdy neposlechla, dělala naschvály a do toho kvílela, že chce za babičkou, a nechtěla si nechat vysvětlit, že babička ve všední dny chodí do práce a pojede za ní v sobotu. S postupem večera přitvrzovala, řvala, dělala naschvály, až nakonec už prostě dostala na zadek.
„Víš, proč jsem ti naplácal?“ ptal se jí Lvíček dnes ráno v autě.
„Protože jsem plakala a chtěla za babičkou?“
Občas se divím, že nám ji ještě neodebrali. S těmahle interpretacema je ideální, že se nedává do hovoru s cizími lidmi 
„Táta mi dal pindíka?“
taky dobrý! Ještě, že B tyhle záviděcí tendence aspoň zatím nemá 
Občas jsou prostě erupce na slunci.
Vždycky když ráno vidím, že Eli nemá svůj den tak se modlím ke všem známým i neznámým bohům, aby mi dali aspoň o malinko víc trpělivosti. > Občas mám pocit, že buď žádní bohové nejsou a nebo to jsou fakt děsní šprýmaři!