„To je můj vtip!“ brblá mi přes rameno Lvíček, ale nedá se nic dělat. Doba je zlá a nápady se krást musí 🙂 jinak bych neměla ani text, ani název, a to uznáte, že se publikují blogy špatně.
Děti už jsou jakžtakž zdravé, snad jim to vydrží aspoň takhle. Nás dospělé ještě po dvou týdnech bolí dutiny a tak využíváváme už druhou láhev Sinupretu, který Lvíček překřtil na Sinuheta. Ale tohle pobolívání je čajíček proti šíleným bolestem všech hlavových kostí ještě před týdnem, takže už jen tak pro formu žasneme, jaký je tenhle rýmozánět urputný, nicméně fungovat už můžeme. Zaplaťpámbu.
Budu na vás příštích několik měsíců asi trochu protivná, zvlášť jestli mi budete strkat pod nos fotky a vyprávění o jídle 🙂 hubnu. Už vidím první výsledky a mám z nich hroznou radost, zase se začínám podobat té holce, kterou jsem byla po svatbě a v Irsku. No a teď už je zas pomalu čas jít spát.
Viki by měl v pátek, pokud bude zdravý, jít poprvé na zkoušku na dopoledne do školky. Jestli to klapne, možná budu zase psát i častěji… 🙂
Fotky za jedenáctý týden zde.
A co ta historka s ORL? Hmmm… Jen chci vedet jestli je to podobna sranda jako u nas? 😀
Nojo, já úplně zapomněla! Na místním ORL slouží doktor s francouzským jménem, má znatelný přízvuk a sem tam lapsus v gramatice, i když mluví velmi dobře. Tak jsem se ho ptala, jak dlouho je tady, a on že od roku 1974 „přijel jsem do Prahy flákat“ a už tady zůstal, vystudoval medicínu, jeho syn je taky otorinolaryngolog, slouží v Motole, jeho manželka na stejné poliklinice na očním 🙂 ještě toho říkal spoustu, ono ti Francouzi jsou strašlivě ukecaní a mluví jak kulomet, a on i v té češtině. Jak se hodí umět jazyky, co se dneska děje v Evropě, jak jsou české matky poslušnější doktorů než francouzské a tak dál a tak dál, a to jsme tam byli asi deset minut 😀
Fuj, já jsem po tom letošním únorovým zánětu skončila na antibiokách – po pěti letech. Fakt mutanti útočí! Tak ať už jste ok – a hlavně ať s čichem nepřijdou nekontrolovatelné choutky na něco dobrýho:)
Jeden můj známý právě taky, tak jsem se děsila, ale naštěstí jsme to teda snad dali. Tfuj! Beztak to jsou všechno dětský bacily 😉
Nevím, jestli s čichem, ale fakt jsem měla začátkem týdne dost krizi: bolela mě ještě pořád hlava, asi z té změny počasí, měla jsem FURT hlad a porce mi nestačily… no už jsem si říkala, že jestli to bude trvat dlouho, asi to nezvládnu. Ale od čtvrtka už ok. Ještě osm kilo!