Naštěstí mám na přehled jenom pět dní, už takhle se mi do něj jednak nechce, jednak se k němu nějak ne a ne dostat. Ještě kolem čtvrté odpoledne jsem plánovala, že upečem ty perníčky, co na ně máme těsto od předvánoc v lednici, plus něco na snídani. Okolo večeře jsem to zredukovala na ty perníčky a teď koukám na neuklizenou kuchyň a v mých myšlenkách figuruje jen nacpání myčky, sprcha a postel, rozhodně žádná trouba, plech ani váleček.

Hrozně jsem si užila 12 days of gifts od Applu. Letos to byl kromě nějaké hudby a her dokonce celý film Sám doma, který jsem ještě neviděla v původním znění a celkem si ho užívám – pochopitelně po kouskách, ale to nevadí, protože faktor napínavosti tam jaksi už dost pominul 😉 Boží je třeba scéna, kdy po spočítání dětí nejstarší reportuje „Eleven, including me. Five boys, six girls, four parents, two drivers, and a partridge in a pear tree.“

Taky mezi „dary“ byly dvě knížky, a to byl kámen úrazu. Zjistila jsem totiž, že jsem poslední dobou strašně shnilá číst v angličtině. Mám takhle rozečtený Insurgent už asi tři měsíce a převálcovaly ho částečně knížky v akci od Alzy, částečně dva kousky chick-lit, co jsem si koupila v nějakých předvánočních slevách. Jsem hamoun a nedá mi to „výhru“ nevyužít, takže jsem se zase zakousla a louskám angličtinu, ale bylo to pro mě nepříjemné překvapení. Ještě v létě nebyl vůbec žádný problém, ale stačilo z toho chvilku vypadnout a nemít – rok od návratu – ani jinou motivaci angličtinu udržovat, a už to začíná reznout. Začínám chtít zase někam vyjet, a to mě znepokojuje…

Lvíčkovi končí dovolená. Fyzicky si neodpočinul vůbec, psychicky snad trochu jo 🙂 a já jsem zvědavá, jak tu budu prvních pár dní krotit rozdováděné dítě zvyklé na pozornost obou rodičů. Odstrojili jsme stromeček (v květináči) a tchán si ho odvezl, že ho na chatě zasadí. Vzhledem k tomu, že ho měsíc nikdo nezalíval, jsem na něj docela zvědavá 😛

Tchyně se mě dnes ptala, jestli jsem náhodou neviděla film, jmenovalo se to Stmívání, co dávali včera v televizi, ona vůbec nevěděla, o čem to je, ale navnadily ji upoutávky a pak v půlce filmu přišel druhý syn z práce, ona mu dělala večeři a utekl jí kus děje. On ten upír vzal tu holku do rodiny a potom ji honili jiní upíři? Nějaká válka gangů? A proč po ní šli? No… nikdy bych nemyslela, že spolu povedem tuhle konverzaci 😀

Brigitce dnes bylo třináct měsíců. Rozhodla jsem se už v přehledech nepokračovat, možná budou čtvrtletní nebo tak něco, ale uvědomila jsem si, že zažít za rok a měsíc celkem tři kalendářní roky je docela dobrý 🙂 Včera jsme ji vzali poprvé ven bez kočáru, jen na chvíli, ale šťastnější jsem ji snad nezažila. To mi asi cesty na nákup dost prořídnou…