Archiv pro měsíc: Listopad 2015

Skeč dřevní

Publikováno | Autor:
Napsat komentář

Na období A proč? jsem byla celkem připravená, ale ne na to, že ho bude doprovázet i A kterej? (nejlepší výlev je „půjdeš s maminkou“ „a s kterou?“) a A co eště?

Včera cestou od zubařky (musíme si fakt najít nějakou blíž, protože Vikuláš celou 3/4hodinu cesty tam prořval) jsme potkali náklaďák s kulatinami. „Jé, podívej, pokácený stromy,“ ukazujem pidižvíně. „A na co?“ podivila se, a mně blesklo hlavou – na topení, ale pak jsem zkrotila cynismus s tím, že takový hezký dřevo… A jali jsme se se Lvíčkem edukovat: „Budou z nich dělat třeba nábytek, víš? Nebo hračky.“ „A co eště?“ „Židle, stoly, skříně…“ „A co eště?“ „Kostky, vláčkodráhu…“ „A co eště?“ „Postele, postýlky, kuchyně…“ Takhle jsme strávili asi pět minut brainstormingem na téma Výrobky ze dřeva.

Pak jsme náklaďák předjeli.

Na dveřích se skvěl nápis Prodej palivového dřeva.

Skeče rodinné

Publikováno | Autor:
2

//už si je suším v mobilu dost dlouho…//

Když jsme jeli před dvěma týdny v pondělí večer z herničky / Lidlu, byl už Vikouš dost unavený a brečel. Bibina se ho překvapivě ujala a dělala na něj cukrbliky, než Lvíček přenesl náš herberk z auta k výtahu. Pak už zbývala v garážích jen Brigule, sedačka s Vikim a zavírající se dveře – měli jsme oba plné ruce a pro Vikouše se plánovali vrátit v druhé vlně. Bibina zaváhala, vyhodnotila si, že ideální by bylo, kdyby pronesla autosedačku dveřmi, taky ovšem bylo jasné, že ji neunese. Udělala nejistý krok ke dveřím, pak zpátky k Vikoušovi a zafňukala: „Já to neumím!“

„Já mám před tvojí mámou vždycky pocit, že jsem nejhorší hospodyně na světě,“ vzdychala jsem, když jsem zas jednou balila Briguli k babičce a předem viděla, jak se mi tak nějak normálně složené oblečení zase vrátí zarovnané do perfektních komínků. „Copak to ona si o tobě asi i myslí,“ odvětil nevzrušeně L.

A jednu perličku nakonec: když jsem měla náhradní mobil, byl okleštěný o většinu aplikací (předtím sloužil jako takový piditablet pro děti). Musela jsem si zpátky aktivovat i appku volání a smsek… a nebylo tam žádné zvonění. Na to jsem přišla praxí: když mi poprvé někdo volal, ozvala se melodie ukolébavky z uspávací aplikace 😀

Mých sedm knih

Publikováno | Autor:
4

Když už jsem se s tou instagramovou výzvou jednou mořila…

1. První kniha, kterou jsem přečetla: Asi Ladova Abeceda, pak si z předškolního věku pamatuju další spoustu Ladovek a Ferdu Mravence s Broukem Pytlíkem. Ale kdo si to má proboha pamatovat? 🙂
2. Právě čtu: Policii (Nesbø) a Psí hvězdy. Málokdy dokážu číst jen jednu knížku naráz, i když poslední dobou se snažím.
3. Nejoblíbenější autor: hmm, tohle je těžké. Z posledních let Nesbø, Gaiman. Tučková, Hajíček, Mornštajnová nebo G.R.R. Martin.
4. Nejhezčí kniha, kterou vlastním: vizuálně určitě Čornejovy České dějiny. I když tu vlastně dostal muž. Chm. Kromě toho mám v knihovně vizuálně ráda anglickou i českou sérii Harryho Pottera, a vlastně i stran příběhu 🙂
5. Nejvíc mě ovlivnila kniha: do háje, nejspíš Jak získávat přátele a působit na lidi, kterou jsem četla v hodně senzitivním věku cca 11 let 😀 a z beletrie? Asi Mistr a Markétka, srdeční věc. A na gymplu Jiskra života od Remarqua.
6. Knižní hrdina, který je mi nejbližší: oj karamba… Nevím. Ztotožnila jsem se do nějaké míry skoro s každým a zároveň, pokud si pamatuju, nikdy s nikým úplně. Ale vy chcete slyšet jméno, přiznejte se! Myslím, že hodně podobná mi vždycky byla Málinka z Gabry a Málinky. A velkou slabost, i když se jim úplně nepodobám, mám pro Lottu z Rošťácké uličky a Lunu Lovegood z HP.
7. Přeju si dostat knihu: no, neomezená poukázka na ebooky by nešla? 😉 většinu beletrie čtu na Kindlu, jednak kvůli úspoře místa i peněz, jednak proto, že papírové knihy jsou se dvěma dětmi pod tři roky dost nekompatibilní. Ale třeba kuchařky jsou v papíru pořád nenahraditelné, takže novou Ditu P., prosím 😉 a taky nějaké ty profláknuté omalovánky. To bych mohla dělat i se zloprckama za krkem. (Lvíček mi je přivezl z Lidlu a Ditu P. přinese Ježíšek 😉)

Na fotce je aspoň symbolicky 7 knih, které se v nejbližší době chystám číst nebo z nich čerpat.

Fotopřehled 2015/44

Publikováno | Autor:
4

Nabitý víkend, takže nebyl čas nahrávat fotky a psát blog… ale stálo to za to. Oba dny jsme dali odpolední procházku s oběma dětmi a bylo to super – v sobotu naše klasické kafe na Řepích, ale až po obědě, plus jsme se zašli podívat do Aktivního lesoparku Řepy a na vyhlídkovou věž, před kterou se Bibina probudila a chtěla se tam podívat, nicméně když ji tam Lvíček vystrkal, řvala, že se bojí 😀 V neděli jsme jeli do Šárky, Bibině jsme přetrhli spaní (usnula při parkování a pak strašila do půl čtvrté) a ani včera po školce, ani dneska už po obědě neusnula, takže myslím, že už vážně končíme a odpolední spánek bude jenom, když bude fakt fyzicky unavená, případně když se někam v půlce dne pojede autem. Jelikož se to kryje s nejintenzivnějším obdobím „a proč, a kterej, a kde…“, je to trochu únavné, ale že oba usnou v osm večer, to se zas počítá 😀 včera jsem šla spát v devět s Vikulášem, protože jsem kvůli němu byla vzhůru od čtyř – nejdřív kojení, pak řev, asi hodina houpání v obýváku (výhradně na rukou – v manduce být nechtěl, chudáci moje záda), po hodině a půl na půl hodiny usnul, ale já už ne a celé odpoledne jsem byla úplně na kaši.

V pátek přišel opravený mobil. Tímto bych chtěla veřejně pochválit DílyNaMobily, asi jedinou firmu u nás, která zvládne vyměnit jen sklo místo celého displeje a oprava je tak nejmíň o polovinu levnější. Mobil nechávám většinu dne na stole nebo na gauči a plánuju si na něj pořídit betonovej kryt 😀

Mimochodem říjen prosvištěl, ani jsem si ho skoro nevšimla. Před chvílí tu bylo 24. září a tři měsíce do Vánoc, a teď už to nejsou ani dva! Do půlky listopadu chci mít dárky objednaný a z krku, už na tom pracuju.

Fotky (mix z obou telefonů) tady.

(Jo a Vikouš se dneska začal posunovat vestoje u gauče.)