Skeč magnetický aneb nástrahy života se sourozencem

Dárek k narozeninám, který Bibinu nejvíc nadchnul, byla plakací panenka od babičky. Až po rozbalení jsme ovšem zjistili, že je to panenka „nemocné miminko“ s injekci, teploměrem, stetoskopem a „medicínkou“. Stetoskop a lžička s lékem fungují na magnetickém principu – to jen na uvedení do děje.

Před pár dny objevila B. náš (pohříchu poslední dva roky krutě zahálející) šuplík se společenskými hrami a v něm základní sadu Geomagu. Magnetické tyčinky a kuličky ji nadchly a od té doby vyžaduje minimálně jednou denně „pučit gomák“. Takhle si hráli dnes večer s Lvíčkem a měli na gauči miminko i Geomag, já myla nádobí… a L. se svou inženýrskou náturou dostal nápad.

„Počkej, uděláme fór,“ prohlásil – a přiložil brečící panence k pusince místo lžičky léku jeden z magnetických dílků. Fungovalo to. „Vidíš, miminko spapalo Geomag a už je v pořádku,“ pochlubil se Brigitce.

Já u dřezu hlasitě zaštkala.

„Myslíš, že jsem Motorka právě připravil o život?“ došlo manželovi…

Skeč miminkovsko-reklamní

S Bibinou si o miminku celkem často povídáme. Většinou na to sama přivede řeč ve stylu „Bibika má žbíšku mimiko! …jenom maminka má žbíšku mimiko! Najodí za dvě měsíce!“ Takže nás ani nepřekvapilo, když včera po koupání zahlásila: „Najodí se miminko!“ Navázala ovšem něčím jako „ďou bejby!“ Po krátkém přemýšlení jsem si vzpomněla, že jako proložka mezi dětskými písničkami na YouTube občas běží reklama Kdyż se narodí miminko… na produkty Johnson’s Baby. Reklamní závislák začíná brzo…

Fotopřehled 2015/6

Mno. Tvrdne mi břicho. Hned se unavím. Už nemůžu ani spát: na zádech je to nepohodlné a na boku se mi za chvíli začne břicho propadat a tlačit, i když ho podepřu kojicím polštářem. Jsem protivná a nic se mi nechce, všechno mě bolí a tlačí a ještě musím brát protikvasinkové globule, které třísní jedovatě žlutou všude, kde selže vypolstrování papírovými kapesníky, ještě do poledne následujícího dne. A přitom vím o lidech, co takhle „rodili“ klidně měsíc. Teď se mnou asi chvíli žádná velká zábava na blogu nebude.

Response code is 404

Dobré čepice se vracejí

Ve čtvrtek jsem se vracela z kontroly na gynekologii trochu mimo sebe, takže jsem si nevšimla, že mi v autobuse (zřejmě z pootevřeného batohu) vypadla čepice. Když jsem to zjistila, byla jsem trochu naštvaná – to byla druhá, kterou jsem tuhle zimu ztratila, a jediná použitelná. Včera jsem se po Bibiním uspání vydala do Kiku, jediné prodejny s oblečením v dosahu, a donesla jsem si odtamtud jednu jakžtakž použitelnou čapku, než se dostanu do Camaieux nebo F&F, jediných krámů s oblečením, v jejichž čepicích nevypadám úplně jako dement. Vracela jsem se jinudy, než jsem odcházela, protože jsem nesla vyhodit smetí… a na rohu našeho domu, zhruba na půl cesty mezi naší zastávkou a tou příští (tedy v místech, kudy jsem určitě nešla), ležela na zmrzlém trávníku moje čepice.

Nemůžeme se s Lvíčkem shodnout, jestli ji po mně hodil někdo z okna, odnesl tam z té následující zastávky, když viděl, že mi vypadla, nebo si ji chtěl nechat a ztratil ji taky. Ale důležité je, že je zpátky. I když prý už zima končí

Skeč společenský

Vyskočí mi na FB kontextovka na slevy kabelek. Sice mi nepřijde nijak zvlášť dobře zacílená, kabelky mám asi tři a z toho značkovou jedinou (Furla), ale otevřu a vidím docela hezkou tašku. Pošlu odkaz Lvíčkovi do práce. Možná to nevyplývá z mých příspěvků úplně jednoznačně, ale L. je, co se týká módy, mnohem uvědomělejší než já, právě se prokousává knihou Opravdový gentleman a hází vědomostmi o materiálech, stylech bot a kombinaci barev, na které nemám místo v mozku v tomhle případě já.

„To je saffiano leather! Za 80 éček to je bargain, to si snad kup!“

„Nojo, škoda, že já si na ty kabelky tak nepotrpím“ 😀

„Měla bys hezkou do společnosti“

„Do společnosti kojence a tříleťačky?“ 😀

„No, taky společnost!“ 😀

Fotopřehled 2015/5

Jenom na úvod – únor už po prvním dni vypadá o hodně optimističtěji než leden. Například jsem dneska po měsíci chromajzlení zvládla dvě cca půlhodinové procházky a dokonce doběhla zelenou na semaforu! A Bibina si před spaním řekla o nočník a poprvé ho v téhle souvislosti použila. Tiše si od února slibuju, že bych mohla i porodit, i když doufám, že to bude až tak mezi půlkou a koncem měsíce.Samozřejmě, březen to jistí, ale nestěžovala bych si… 🙂

Response code is 404