Další vánoční recept, který se dá poměrně jednoduše přetransformovat na velikonoční: vánočka, potažmo mazanec.

• 1 kg polohrubé mouky
• 25 dkg másla
• 25 dkg cukru
• 5 vajec
• citronová kůra
• sůl
• kostička droždí (4-5 dkg)
• 1 vanilkový cukr
• 10 dkg rozinek
• 10 dkg mandlí
• 1/2 l mléka

„Do mísy si (doplňte zdrobnělinu křestního jména, kterou vás oslovuje vaše babička :)) přeseješ mouku, může být blízko topení, aby nebyla studená, přisypeš navážený cukr, citr. kůru, sůl (plná kávová lžička) a vanilkový cukr, když máš ohřáté mléko, rozehřáté máslo, zkynuté droždí v hrnečku a rozšlehaných 5 vajec, můžeš zadělat těsto, doprostřed nejdřív trochu mléka, vařečkou obrátíš s moukou, přidáváš po částech máslo, vejce, přibíráš ze stran mouku, a to zkynuté droždí, asi za 20 min. máš těsto, které se mísy nechytá. 3 hodiny necháš kynout, jsou z toho dvě vánočky.“

(Znalejší pochopili, že „zkynout droždí“ se ve většině receptů říká „zadělat kvásek“. Pro panny a panice v oblasti kynutého těsta to znamená rozdrobit droždí do několika lžic ohřátého – ne horkého – mléka, přidat lžíci cukru, zaprášit moukou a nechat pár minut vzejít na teplém místě. Všechny suroviny na kvásek se odeberou ze základního uvedeného množství :))

Mazancový bochánek zvládne udělat asi každý (ten „pravý“ se před pečením na vršku nařízne dvěma kolmými řezy do kříže ;)), na pletení vánočky má babička taky svůj postup: těsto na jednu vánočku rozdělí na osm dílů, spodní patro je ze čtyř pramenů, prostřední ze tří a „navrch z 8. dílku uděláš 2 pramínky, potřít zbylým vejcem“.

Slíbila jsem, že sem budu dávat babiččiny recepty. Babička je ale zcela zjevně ten člen rodiny, po kterém jsem zdědila největší bordelářství a dezorganizovanost, takže její složka s předpisy je šílený chaos. Receptů na dorty a na bábovky, například, je tam několik – a bez hlubší analýzy nebo nejlépe vyzkoušení si netroufnu nějaký publikovat.

Pár jich je ovšem nezaměnitelných, především ty na vánoční cukroví. To je ale teď trošičku mimo sezónu, takže se z toho trošičku vylžu receptem na dezert, který u nás sice počítáme mezi cukroví, ale zároveň se dělal vždycky, když přijela návštěva, a na velikonočním stole s ním určitě taky nic nezkazíte. Podle babiččiny švagrové má u nás pevné označení „Jiřinčiny řezy“.

Spodní linecké těsto:

• 30 dkg polohrubé mouky
• 20 dkg másla
• 10 dkg cukru
• 2 žloutky (pozn. babičky: nebo i tři žloutky)

Vrchní bílkové těstíčko:

• 5 bílků
• 20 dkg cukru
• 25 dkg strouhaných oříšků

Pokud dovolíte, ocituji postup v babiččině laskavém, leč mírně chaotickém podání 🙂

„Udělá se na vále těsto, nechá odpočinout, je to těsto linecké, pak se vyválí placka na pomoučněný plech, potře se zavařeninou rybízovou, višňovou nebo malinovou, a nato se nanese opatrně těstíčko: (bílky+cukr) se ušlehá a přimíchá 25 dkg strouhaných oříšků, (kakao). Upečené, trochu prochladlé se rozkrájí na řezy. Jsou moc dobré.“

Jen doplním, že řezy se rozumí cca 2-3 centimetry na užší straně a 5-7 na širší, ale k aranžování s ostatním cukrovím lze krájet třeba i na čtverečky 🙂 Pokud budete zkoušet, ani nemusím přát dobrou chuť…

Prásknu to rovnou: Dish mě nezklamal. A na valentýnskou večeři jsem jen v zadní místnosti napočítala sedm párů, tak to zas asi nebyl takovej antimainstream, jak jsme mysleli 😉

U moc milé servírky jsme si z denního menu limonád (grep, zázvor, máta, pomeranč a lesní ovoce) vybrali dvě první jmenované, k tomu lahev vodovody, dohromady hranolky s majonézou z uzené papriky a samozřejmě burger. (V Dishi si ani nic jiného nedáte, ale mají tam dva vegetariánské.)

Lvíček začal s „defaultním“ Dish burgerem (hovězí maso s cheddarem, slaninou, dish kečupem, aioli z pečeného česneku, nakládanou okurkou a salátem), já si vybrala Olomouc & Porto: hovězí maso s roztaveným olomouckým tvarůžkem a karamelizovanou cibulí s portským vínem. Na talíři jsme je pak rozpůlili a poloviny si vyměnili jako rukojmí 🙂 Ten Lvíčkův byl dobrý. Ale můj přímo božský, takže pokud se tam chystáte, radím jít radši do něčeho pestřejšího; dobrá je prý i Koza Nostra. Karamelizovaná cibule s portským vínem byla každopádně fantastická. Hranolky jsem jedla už asi i lepší, a příště si je dám spíš s Dish kečupem, ale celkově mě neurazily a jedny dohromady byly tak akorát.

Pokud se do vás už nevejde dezert, zkuste aspoň zmrzlinu – v pátek měli výběr z pistáciové, slaného karamelu a mandarinkového sorbetu. Tu poslední jsem si dala já, byla úžasně osvěžující, Lvíček risknul slaný karamel a byl velmi příjemně překvapen 🙂 No a protože to je přece jenom hamburgrárna a tím pádem tak napůl fastfood, stihli jsme to celé za hodinku, od usazení po zaplacení. (Další hodinu nám bohužel zabrala každá z cest, holt Zličín 🙂 )

Celkově super a já doufám, že jsem v Dishi nebyla naposled! Ještě mám zálusk minimálně na jehněčí…

Mám ráda perník prakticky ve všech podobách – vánoční perníčky, ruměnky, plněné ovocné hvězdičky, takové ty klasické dvě půlky slepené marmeládou v čokoládě; a samozřejmě domácí litý. Ze všeho nejradši ho dělám v tenké vrstvě, přidávám rozinky (někdy i ořechy, když se mi náhodou chce louskat) a polévám čokoládou. Oblíbila jsem si tenhle recept, pro úplnost přepisuji:

2 hrnky cukru, 3 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek oleje, 1 hrnek mléka, 2 celá vejce, 2-3 lžíce kakaa, 1 prášek do perníku a 1 vanilkový cukr smícháme a pečeme asi 30 minut (teplota podle vlastních zkušeností, mně se osvědčilo cca 180 °). Dělávám z poloviční dávky do malého pekáčku, kde to má přesně tu výšku, co mi vyhovuje, a vystačí nám na dvě snídaně 🙂

Lvíček ale se železnou pravidelností, když se zmíním o perníku, zaslintá: „rozkrojenej a namazanej marmeládou!“ A já jsem na rozpacích, protože ten výše uvedený prostě rozkrajovat a promazávat nejde, i kdybych ho nakrásně udělala z plné dávky – je nadýchaný jako obláček a často ho ani nedostanu z formy v jednom kuse. Tak jsem se na těch sociálních sítích poptala po odlišném receptu, protože i když mě vždycky ujišťuje, že ten můj je výborný, prostě jsem mu chtěla taky dopřát „ten jeho“ promazávaný.

A vysondovala jsem! „Tajemství“ je v hladké mouce a hlavně absenci vejce:

2 hrnky hladké mouky, 1 hrnek cukru krystal, 1 lžíce kakaa, 1 prášek do perníku (volitelně navíc perníkové koření), 1/4 hrnku oleje, mléko do dosažení polotekuté konzistence (jestli se nepletu, bylo ho kolem půl až třičtvrtě hrnku). Peču ve vyšší vrstvě, vychladlé rozkrojím a namažu pikantnější marmeládou.

Děkuju Evě a už teď vím, že budu střídat oba 🙂

Když jsem byla v září v Kalifornii, opatřovala jsem si snídaně v hypermarketu Lucky přes ulici, protože to bylo značně výhodnější než chodit každé ráno na ty hotelové (cca za 15 dolarů, zatímco v krámě jsem něco k snědku pořídila podle stupně rozmařilosti a rozežranosti za 3-5). Snažila jsem se repertoár střídat, ale co vymyslíte za snídani vhodnou ke konzumaci v hotelovém pokoji bez kuchyňky: kus sladkého pečiva, jogurtové mléko a nějaké ovoce. Příchuť jogurtu a ovoce jsem si vybírala pokaždé jiné, ale v oddělení pečiva mi skoro vždycky skončil v papírovém pytlíku borůvkový bagel. Výborná chuť, ne moc sladká a přitom ladící s jogurtovým mlékem – a navíc výborně zasytil. Co nepoznáte, po tom se vám nestýská, ale mně moje bagelové snídaně po návratu chyběly moc. Ne, že by v Irsku nebyly bagely; je jich tu spousta – normální, makové, sezamové, dokonce rozinkové se skořicí… ale borůvkový zřejmě není exportní artikl. Tak jsem se (po mírném mužově vyhecování) odhodlala udělat si je doma.

S těstem mi pomohla domácí pekárna, kde se těsto nenechává vykynout na celý program Těsto, ale jenom přes první hnětení, tj. asi 20-30 minut. Pokud nemáte pekárnu, odhaduju, že je to práce pro robota – ručně bych to dvacet minut kvedlat nechtěla.

Suroviny:

• 300 ml vlažné vody
• 700 ml hladké mouky (chlebové, pokud máte)
• 3,5 lžíce hnědého cukru
• lžička soli
• 3,5 lžičky sušeného droždí

Po prohnětení vyndáme těsto na pomoučené prkýnko, rozdělíme na 8 částí a vytvarujeme osm bagelů. Teď ta borůvková část. Recepty na netu se vesměs shodují, že dělat je z čerstvých borůvek není úplně vhodné, protože se bobule rozmáčí v těstě, změní jeho konzistenci atd. atd. Ideální je pořídit si na to mrazem sušené (lyofilizované) borůvky, v ČR jsem našla buď jako součást na objednávku míchaných müsli směsí, nebo třeba tady. V Tescu v Sandymountu ovšem neměli ani lyofilizované, ani normální proslazované sušené, takže jsme vzali vaničku čerstvých borůvek z Polska. Byly to obrovské koule, takže se nám jich do jednoho bagelu vešlo tak 5-6 a snažili jsme se je v těstě trochu rozmačkat, ale  ne vždycky to šlo.

Mezitím, co tvarujete bagely, si rozehřejete velký hrnec s vodou s přídavkem jedné lžíce cukru. Prstencový tvar bagelu se dá vytvořit dvěma způsoby – buď v těstové placce uděláte prstem díru, tu pak zvětšujete a tvarujete do obla, nebo si z těsta vyválíte váleček a spojíte konce. Druhý způsob je míň pracný, ale ten šev je pak na bagelu vidět 😉 Hotové bagely necháte vykynout – měly by zdvojnásobit objem, což se mi docela špatně posuzovalo, ale mělo by stačit cca 20 minut a lze to otestovat připravenou kuličkou z bagelového těsta, kterou hodíte do připraveného hrnce s vroucí vodou a pokud hned vyplave na povrch, můžete „zavařovat“.

Bagely se totiž předvařují ve vodě, a pokud je děláte s borůvkami, konzistence i vůně neodmyslitelně připomíná borůvkové knedlíky. Mezitím si můžete zapnout troubu a vyhřát ji na 200 °C. Postup ovařování je následující:

• vložte do hrnce s bublající vodou 2-3 bagely podle velikosti hrnce
• vařte 1,5 minuty, pak kroužky děrovanou lžící (já měla normální teflonovou obracečku) otočte a vařte 1,5 minuty i z druhé strany
• děrovanou lžící vyndejte bagely na mřížku okapat (použila jsem mřížku z trouby položenou přes dřez)

Poslední várku nechte zhruba minutu oschnout, pomašlujte bagely vajíčkem rozšlehaným se lžící vody a na pomoučeném plechu dejte do vyhřáté trouby péct cca 15-20 minut, dokud nezezlátnou.

Necháme vychladnout a užíváme – buď po quantulím způsobu samotné s jogurtovým mlékem, nebo rozkrojené se sýrem Philadelphia (vyzkoušeli jsme čokoládovou a nebylo to špatné).

Původní recept: food.com